„Na dosah“
<( předchozí ) … ( další obraz )>
najeď (PC) nebo klikni (mob/tab) pro zvětšení
noční foto
Intuitivní malba na míru
s plastikou
v noci svítící (fotoluminiscenční), lakovaná
akryl na plátně 50×50 cm
rok tvorby 2021
Esence malby
„Na dosah“
Vstupní výklad díla
Před čtyřmi lety jsem maloval obraz, který ukazoval tři tváře jedné ženy. Trojnásobný pohled na samu sebe a svou roli ve svém životě. Je snad krásnou dynamickou ženou? Nebo starostlivou milující maminkou? Nebo pevnou, ale strhanou skálou, na které stojí celá rodina? Btw zmiňovanou malbu najdeš tady.
Tento obraz podobně ukazuje jednu osobu ve třech rolích. Vyobrazené ženy jsou mocné a téměř velikosti stvořeného boha (poslední obrázek).
Začnu třetí ženou, protože na ní se nejlépe vysvětlí společné podobrazy.
Jako ostatní vystupuje z oceánu mysli a v náruči stvořitele rozdává květy radosti (usměvavá tvář v prstech levé ruky). V pravé dlani svírá zásobu dalších.
I když na rozbouřené vodě, je pevná ve svém postoji.
(Btw: Voda bez ustání chrlí/tvoří další figury/formy/představy. Vše, co vidíme z ní vystupuje a vše se do ní vrací. Je já-myšlenkou. První myšlenkou celého stvoření.)
Pravá noha byla původně zvědavou rukou (1), natahující se k představě boha. První částí, která kdysi vystoupila z mysli, aby hledala krásu stvoření ve snu považovaném za skutečnost. Když na ni přistál motýlek (2 - zájem o zdánlivě existující svět), stal se z ní krásný a úspěšný páv.
Možná právě jeho domýšlivost z úspěchů vedla k výstupu druhé nohy, která zkrze mnoho životů (3 - symbolicky vejce/pochvy/bubliny vystupující z vajec) přerostla v tělo v tvaru domnělého božstva starého národu (4).
Ale to nestačilo. I pyšná magie se jednou omrzí a tak přerostla v mystiku (cestu k pravdě/k poznání podstaty sebe sama). Mysl zkušená či nezkušená, nedokáže najít svůj zdroj, protože má schopnost vidět jen myšlenky, které sama vytváří. Nikdy k pravdě nedojde. I když je celou dobu přítomna, přesto ji nevidí. A z "druhé strany", kdyby pravda/podstata všeho měla smysl vidění, viděla by pouze sama sebe. Proto ani pravda nemůže vidět myšlenkové tvary, které jsou stvořené. Mysl nevidí skutečnost a skutečnost nevidí myšlenkové konstrukce. Pro subjektivní mysl, která si myslí, že je uvězněná ve tvaru těla, je to rébus zralý na blázinec. Jak z toho ven?
Pár slov k první soudružce...
Tahle ženská prostě není nohama na zemi. Vlastně není propojená ani se svýma vlastníma nohama. Drží si tváře a ječí v aha záchvatu vizí, které ji generuje její mysl. Zatímco se jí na hlavě pohupuje čelenka z kostí a peří. Podstata jí uniká.
Sama nezvládá žít jeden život v jednom těle, ze kterého alibisticky utíká a ještě se tváří, jakože to je něco vyššího.
Druhá, usměvavá, roztančená žena (níže) si tady hraje a nemusí nikomu nic.
Je jednoduše sama sebou. Spokojená, jaká je a vděčná za všechno co má. Nesnaží se měnit svět, protože ví, že svět je v pořádku a mění se ve svém rytmu zralosti myslí, které na něm žijí. Její střed je středem vesmíru. Má k sobě nejblíž.
On zdá se být všemohoucí a vševidoucí, ale dokud se někomu nebo něčemu zdá, je stvořeným konceptem. Proto je vidět na plátně. I plátno je vidět skrze smysl myslící mysli. Taktéž představy o sobě, druhých nebo o svobodě.
Na svobodu klade obraz velký důraz a je tu zobrazen tisíci ptáky (hledej). Největší je fénix (5), který se tu objevuje vysloveně z karmických důvodů a i když se snaží zabrat co nejvíc místa, není třeba mu věnovat přílišnou pozornost. Co je vypelichaný pták proti podstatě všeho. Bez podstaty není možné být ptákem. Ale podstata se bez ptáků v klidu obejde. Pro nízkou úroveň vědomí tu máme i spinkacího andílka pod peřinkou (6), jako dětinský symbol pseudosvobody. Inu, kdo to tak chce, má to v plné parádě.
Pro zajímavost, jak funguje intuitivní malba z mých rukou na míru konkrétnímu člověku.
Slova majitelky, které jsem poslal noční fotku obrazu bez jediného výkladového slova nebo esence:
„Já vidím obrovskou plodnou ženou, která jakoby se stará o půdu/zemi, po které prochází ... kudy chodí tudy plodí :-)))))))“
Sedí! Lépe bych to nevystihl. A to je teprve začátek její společné cesty s obrazem, který ji bude sloužit jako dekorativní osobní průvodce, poradce a zrcadlo každého dne, dokud budou spolu.
Esence „Na dosah“ ukazuje, že tu máme dostatečnou rozlišovací schopnost i pochopení, jak věci jsou. Někdo tu balancuje na hraně jednoty a nedvojnosti. A to je něco. Nebo spíš: JSEM. Konec šmitec.
Je, co je.
Jsem, co jsem.
JSEM
Jak na to, už víš :)
Je dobré mít na paměti, že obrazy z mých rukou jsou asociativní.
Proto je vstupní výklad (narozdíl od klíče/esence) pouze orientační a umožňuje první krok na cestě do „zapomenutých“ částí mysli majitele...
Protože je tvořený intuitivně (zjednodušeně řečeno bez znalosti sebe a budoucího majitele), ale cíleně, asociativní spouštěče jsou přesné v tvarech a barvách na míru uživateli.
Mysl adresáta většinou přistupuje k dílu jako k puzzle a snaží se identifikovat jednotlivé dílky. Tj. rozpoznat konkrétní objekty.
A protože identifikace může vzniknout pouze na základě vlastních zkušeností (zážitků a představ), pak automaticky vyplavuje osobnostní vzorce. Komunikuješ sám/sama se sebou.
Protože nejsi pod tlakem, emoční vzorce se ukazují včetně souvislostí kdy a jak vznikly. A to je klíčový okamžik, kdy je možné buď příčinu přijmout jako zkušenost, kterou už není třeba vláčet dále nebo si jasně vydefinovat, jaký vzorec chování v životě ukončit.
Časem se z interakce mezi tebou a tvým obrazem objeví pouto řekněme hlubinné psychologie. Možnosti, kam se ve své mysli dostat jsou nad teoretické chápání. Důležitá je však podstata před všemi výjevy, která se ukáže prostě někdy.
Na závěr nastane rozplynutí představy obrazu a dojde ke spontánnímu uvědomění, že já a obraz jedno jsme.
Mysl je tichá a zavládne pohoda, které se říká osvícení. To pochopitelně není trvalý stav, protože osvícená je mysl a přirozeností mysli je pohyb/žvatlání, takže dříve či později vtáhne naši pozornost zpět do jevového světa.
Ale počínaje zkušeností tiché/osvícené mysli, obraz se stane asociativním připomínačem, který ti pomůže utišit mysl, jen co se před svým obrazem na chvilku zastavíš.