peramost.cz
Obraz (pro) Karlíka
„Zrcadlo Ticha.“
<( předchozí ) … ( další obraz )>
najeď (PC) nebo klikni (mob/tab) pro zvětšení
noční foto
Intuitivní malba na míru
s plastikou
fotoluminiscenční, lakovaná
akryl na plátně 50×50 cm
rok tvorby 2023
Esence malby
„Zrcadlo Ticha“
Vstupní výklad díla
Součástí tohoto výkladu je výjimečně tématická hudba, která s obrazem úzce souvisí.
Než začneš číst, spusť si na pozadí skladbu z Wild Symphony od Dana Browna.
Okno s videem a posunutou stopáží (včetně odpovídajícího obrázku) rozklikni níže.
Výklad vyvstal právě při ní. A světe div se, skladba ho rozšiřuje a prohlubuje.
🕸
🕷
„Pohleď pýcho do zrcadla. Nevidíš se v něm, tak dmeš se čistotou a leskem. A jsi? Nebo jsi vším? Jak to víš? Je jen jedna odpověď a ticho ani jednota to není. Pravda? Nebo lež?“
Po pár letech další léčivý obraz. Paráda.
Poznámka pod čarou pro ty, kteří nehabla espaňol:
Bublina (okraj kola) je před-stav-a JÁ-myšlenky. Čím víc si uvědomuji sebe jako vše stvořené (cpu se k iluzi okraje), tím se vzdor a síla bubliny (mysli) zesiluje. Jaké je řešení?
A jedna badatelská perlička nakonec.
Náznaky vlnek vlevo jsou prvním pohybem nestvořeného, který se ještě nedá považovat za definovatelný pohyb, protože není subjekt JÁ, který by ho viděl. “Pohyb/nepohyb” nestvořeného, který způsobil zfomování JÁ-myšlenky jako základu celé mysli.
Na počátku bylo slovo a to slovo bylo JÁ.
Je dobré mít na paměti, že obrazy z mých rukou jsou asociativní.
Proto je
vstupní výklad (narozdíl od klíče/esence) pouze orientační a umožňuje první krok
na cestě do „zapomenutých“ částí mysli majitele...
Protože je tvořený intuitivně (zjednodušeně řečeno bez znalosti sebe a budoucího majitele), ale cíleně, asociativní spouštěče jsou přesné v tvarech a barvách na míru uživateli.
Mysl adresáta většinou přistupuje k dílu jako k puzzle a snaží se identifikovat jednotlivé dílky. Tj. rozpoznat konkrétní objekty.
A protože identifikace může vzniknout pouze na základě vlastních zkušeností (zážitků a představ), pak automaticky vyplavuje osobnostní vzorce. Komunikuješ sám/sama se sebou.
Protože nejsi pod tlakem, emoční vzorce se ukazují včetně souvislostí kdy a jak vznikly. A to je klíčový okamžik, kdy je možné buď příčinu přijmout jako zkušenost, kterou už není třeba vláčet dále nebo si jasně vydefinovat, jaký vzorec chování v životě ukončit.
Časem se z interakce mezi tebou a tvým obrazem objeví pouto řekněme hlubinné psychologie. Možnosti, kam se ve své mysli dostat jsou nad teoretické chápání. Důležitá je však podstata před všemi výjevy, která se ukáže prostě někdy.
Na závěr nastane rozplynutí představy obrazu a dojde ke spontánnímu uvědomění, že já a obraz jedno jsme.
Mysl je tichá a zavládne pohoda, které se říká osvícení. To pochopitelně není trvalý stav, protože osvícená je mysl a přirozeností mysli je pohyb/žvatlání, takže dříve či později vtáhne naši pozornost zpět do jevového světa.
Ale počínaje zkušeností tiché/osvícené mysli, obraz se stane asociativním připomínačem, který ti pomůže utišit mysl, jen co se před svým obrazem na chvilku zastavíš.
