Obraz (pro) Gitu

Vstupní výklad díla

Už dlouho jsem se při tvorbě výkladu tak nenasmál. Ze šíleného obrazu, který by nejednoho rozplakal úzkostí, vyrostlo dílo, při kterém se ve vás a z vás rozlije láska do všech stran všeho, čím si myslíte, že jste. A tak netradičně začnu nudným táborovým příběhem...

Je to zhruba třicet let zpátky, co jsme měli za úkol zatlouct do země obrovský kůl. Děsně důležitý pro tábor! ...asi chápete. A jak jsme se tak s kamarádem střídali v tom bušení, najednou do něj fláknul vší silou až kůl začal praskat ve švech. Jemně jsem ho tedy upozornil, že na to musí láskyplně a něžně, jinak to budeme muset dělat znovu a lépe. Načež mi odvětil: “Já jsem lásky a něhy narvanej.” a třísknul do něj tak, že se rozpadl na několik kusů.
Takhle nějak vypadá láska převlečená za přednasranost :D

A teď k věci

Uprostřed obrazu vykukuje vyděšená ustaraná dušička skrze halu srdíčka ven a neví, jak to provést. „Ten život tady je a musim ho žít ať chci nebo ne, ale jak to udělám?“

Jako kompas, i život jí nabízí 4 směry, kudy se vydat.

1. Vlevo dole je cesta samoty těla. Máme tady asketu sedícího v jezkyni, kterého se mysl pokouší vyděsit hrůznými vidinami. Drží, drží, drží ... jak dlouho to asi vydrží?

2. Vlevo nahoře je pěkně naprdnutá karmická housenka připravená k zakuklení. K transformaci ale potřebuje dušičku, která ji chybí, takže čeká a čeká. Housenka se dozamotává, protože musí. Navíc se bojí. Není si jistá, co bude dál. Má připravené hnízdečko a jídlo, až prý se probudí transformovaná, co kdyby... :DDD

3. Pravý střed nahoře je psychotická ženská dynamika. Ezoterika v plné síle hořící touhou předat své domnělé poznání a řvoucí své koncepty o “pravdě”, energiích, dimenzích a kouzlení. Má tolik vrstev keců, že ani nevnímá, jakou má na sobě pijavici sebestřednosti.

4. Uživatelsky nejpříznivější se zdá být útěk do rozumu, přes harmonii do lehkosti bytí. Jenže jak prolézt skrze pocity do logiky. Vždyť to nedává smysl. A ještě na mě číhají ty tři zbylé bestiální bubliny! Podívej se pozorněji. Asketa, housenka ani ezouška nemají srdce. Jen se za něj schovávají. Narozdíl od rozumu, který je se srdíčkem ve vzájemném poutu. Jsou propojeni. Rozum drží srdce nad vodou a naopak srdce dává rozumu možnost růstu. Jak by mohli vydržet jeden bez druhého?

Myslím, že už sis dávno vybrala dušičko jedna uličnická. Pojď do toho! Je to jen HRA.

nedostatek

cíl - směřování

rada

Tenhle obraz dal zabrat. Má mnoho vrstev pozlátek. Maskuje se sám před sebou i před okolím, ale vnější část perleťového obalu obsahuje nepravidelné díry, takže začíná být jasněji.
Už se to trhá :DDD

Milá Gito, možná se ti táborový příběh na začátku zdál vytržený z kontextu, ale přečti si ho velmi pozorně ještě jednou. Na každém slově záleží.