knoflikNahoru peramost.cz
tlačítko návratu

Obraz (pro) Alenku

klíč „Na modré planetě.“

<( předchozí ) … ( další obraz )>

malba Alenka

najeď (PC) nebo klikni (mob/tab) pro zvětšení

noční foto

Intuitivní malba na míru

s plastikou

v noci svítící (fotoluminiscen­ční), lakovaná

akryl na plátně 50×50 cm

rok tvorby 2022


Esence malby

„Na modré planetě.“


Vstupní výklad díla

Celý příběh, který obraz ukazuje, začíná zvědavou malou holčičkou, která hledí (oči) na svojí fyzickou schránku a poslouchá, co povídají ostatní (napnuté ouško). Na co při tom asi myslí? Co Alenko?

Ďábel a anděl se překrývají v jednom místě. Jsou iluzí volby. Snaží se udržet rovnováhu, ale komunikace mezi holčičkou a těmi dvěma je propastná. Oni nezasahují přímo a ona se dívá jinam. Je to otázka pozornosti. Jsou připraveni přejít do akce, ale až se na ně podívá. Zatím se jen tak pitvoří a snaží se přitáhnout její pozornost rádoby jakoby nic. Jako malé děti. Ale ona je tak zaujatá tělem a objekty světa, že pro samé oči nevidí.

Vyšší bytost: Koruna je mohutným symbolem hromady zkušeností, které pak vladaře/vladařku předurčují k životu s vysokými cíly a komplexnějšímu řešení životních situací. Říkejme tomu třeba karman nebo nadhled.

Dole je peklo světa. Ostrov představ, které vznikají a zanikají. Je to jako v Labyrintu světa a ráji srdce bez Všezvěda, Všudybuda a růžových brýlí. Pohled tak rozsáhlého poznání z tělesné schránečky malého človíčka na Zemi je prostě děsivý. Stvořit - zničit, narodit se - zahynout ...a přitom nevědět. Zdánlivá Never ending story.

Nic není černobílé. Vždy záleží na subjektivním úhlu pohledu a tenhle obraz vážení, je plný zlata jak na Klondiku. Stejně, jako jeho majitelka Alenka, drsnější polovina Exupéryho malého prince.

Přestaň se věnovat tvarům a podstata nikdy neskrytá bude náhle zřejmá v celé své kráse a hojnosti.

Hodně lásky v Mléčné dráze.



Je dobré mít na paměti, že obrazy z mých rukou jsou asociativní.
Proto je vstupní výklad (narozdíl od klíče/esence) pouze orientační a umožňuje první krok na cestě do „zapomenutých“ částí mysli majitele...

Protože je tvořený intuitivně (zjednodušeně řečeno bez znalosti sebe a budoucího majitele), ale cíleně, asociativní spouštěče jsou přesné v tvarech a barvách na míru uživateli.

Mysl adresáta většinou přistupuje k dílu jako k puzzle a snaží se identifikovat jednotlivé dílky. Tj. rozpoznat konkrétní objekty.

A protože identifikace může vzniknout pouze na základě vlastních zkušeností (zážitků a představ), pak automaticky vyplavuje osobnostní vzorce. Komunikuješ sám/sama se sebou.

Protože nejsi pod tlakem, emoční vzorce se ukazují včetně souvislostí kdy a jak vznikly. A to je klíčový okamžik, kdy je možné buď příčinu přijmout jako zkušenost, kterou už není třeba vláčet dále nebo si jasně vydefinovat, jaký vzorec chování v životě ukončit.

Časem se z interakce mezi tebou a tvým obrazem objeví pouto řekněme hlubinné psychologie. Možnosti, kam se ve své mysli dostat jsou nad teoretické chápání. Důležitá je však podstata před všemi výjevy, která se ukáže prostě někdy.

Na závěr nastane rozplynutí představy obrazu a dojde ke spontánnímu uvědomění, že já a obraz jedno jsme.

Mysl je tichá a zavládne pohoda, které se říká osvícení. To pochopitelně není trvalý stav, protože osvícená je mysl a přirozeností mysli je pohyb/žvatlání, takže dříve či později vtáhne naši pozornost zpět do jevového světa. Ale počínaje zkušeností tiché/osvícené mysli, obraz se stane asociativním připomínačem, který ti pomůže utišit mysl, jen co se před svým obrazem na chvilku zastavíš.

Vstup i ty do svého zrcadla