Prána - bonusová intuička

article469.jpg

<( malby ) … ( grafika )>

najeď (PC) nebo klikni (mob/tab) pro zvětšení

Intuitivní kresba

12,5×9 cm
oboustranně laminovaný karton 400g/m3

rok tvorby 2013

k prodeji v balíčku Intuiček


Esence kresby

„Život z lásky možný je, pranicky a v jednotě“


Výklad díla

Tato výjimečná kartička ukazuje vývoj subjektivní mysli na cestě k pránické výživě.

Pro vizuální zjednodušení jednotlivých částí jsem obrázek prohnal přes grafický filtr.

Fosílie (zkamenělina)

Považuje za pravdu to, co je mu jako pravda předkládáno, postrádá schopnost kritického myšlení. Neotřesitelně vidí, že všichni kromě něho mají problémy a dělají problémy. Kritizuje, ale nedokáže argumentovat v logických souvislostech.
Typicky vydírá z pozice síly.

Spáč (spící)

Začíná si uvědomovat (přiznává si), že má problémy jako ostatní, ale nehodlá je vytahovat před ostatními, natož s nimi něco dělat. Viní jiné ze svých problémů. Citově vydírá.

Chytrolín (přesvědčovač/sdě­lovač „pravdy“)

Jednooký mezi slepými králem. Pohnutí se z pozice spáče je tak velká změna, že okamžitě vystoupí tendence osobní důležitosti „všechno vím, všechno znám, od všeho mám klíče“. Jak vidíš na grafice, lež se tváří učeně, ale má dlouhý nos.
Je schopen vlastního názoru, který mu dává smysl. Myslí si, že má řešení na vyléčení světa a snaží se ho vnucovat všem, aniž by ho o to někdo žádal, z čehož je zklamaný.
Stále řeší existenční problémy stylem: jeden horko-těžko vyřeší, dva přibudou.
Považuje za pravdu to, co si myslí.
Postrádá schopnost kritického myšlení.
Papouškuje vyčtené poznatky druhých, které začal nasávat po nějakém vlastním mikrozážitku.
Neunese kritiku.

Padlý

člověk se základním rozlišováním

Kázání pravdy vede ke zdánlivému úpadku, který se mnohokrát opakuje, ale nakonec vede k uvědomění, že ten, kdo hodnotí jsem já, takže problém mám já, ne ostatní. Tohle je dlouhé a těžké období budování pokory. Nutí člověka ustoupit od svých dogma­tických názorů. Rozpadají se všeobecně uznávané normy/pravdy jako například „svět je zlý“, „nejsou peníze“, „musím být takový a makový“ apod. Ať už létal nebo vykládal, padl a rozpadly se mu všeobecně uznávané „morální“ hodnoty a tím získal osobní kvalitu (čistotu).
Vypěstoval si schopnost kritického myšlení a začíná umožňovat ostatním mít vlastní názory.
Jde o velmi citlivé období, kdy emocionálně ladění lidé propadají různým směrům, sektám, drogám, závislostem, náboženství, armádě, odmítání světa, terorismu, sebenenávisti, ezoterice, duchovnu…

Rytíř (bojovník)
a jeho strach

Člověk s nadprůměrnou schopností rozlišovat

Je praktický. Má a přijímá odpověnost sám za sebe a dění ve svém životě. Staví na vlastních zkušenostech. Nenechá si nic nahoukat. Je přirozeně alternativní. Nikoli trendově.
Je schopen kritického myšlení, ale nekritizuje.
Nemíchá se do problémů ostatních, pokud není přímo osloven.
I když urputně a úspěšně bojuje se svými myšlenkovými konstrukcemi, z hrudi mu vystupuje strach pochybnosti, zda to dokáže. Je to strach ze smrti nebo lépe řečeno z nebytí. A jako u ostatních chlívečků je to mysl, která hraje roli rytíře a která se zároveň bojí čehosi. Jedna a ta samá síla.

Létavec

Částečné smíření se s faktem, že stvořené jednou zahyne, vede čím dál lehčí mysl ke ztrátě potřeby bojovat sama se sebou.

Je mentálně nad „přízemními věcmi“ a začíná být přitahována světlem. Postupně vrůstá do pojmu jednota. Přestává být „člověkem“.

Tenhle týpek už dokáže, může, ale nemusí papat pránu.

Dál už je to na vyšší dívčí…

Učitel a Soucit

Jsou dvě bytosti. Ptákočlověk (vpravo dole) nese karman učitele a proto sestupuje do nižších úrovní mysli v různých podobách, aby „probíral“ ostatní. Druhou bytostí je Tvář, která soucítí s celým světem mysli a jeho trampotami.

Učitel a Soucit jsou bytosti, které se mohou zdát z pozice dělníka u pásu jako „vyšší“ a to potom vede k nesmyslnému klanění a nahánění, namísto poznání pravdy. Kdo hodnotí vyšší či nižší? Mysl.
Tak jako tak, oba si uvědomují, že pravda je pro mysl neuchopitelná. Učitel a soucit dělají, co mají bez reptání.

Zářící

Bytost s tak velkou rozlišovací schopností, že zdánlivě nevyvíjí aktivitu. Prostě je tak, jak je. V jednotě se vším projeveným. Všeobsahující bublina, která je sama já-myšlenkou. Já-Jsem. Někdo nebo něco tady přebývá.
Chybí poslední krok, který není krokem, protože krok potřebuje někoho, kdo krok vykoná. Tento „krok“ nejde graficky ztvárnit. Dokonce i bílé plátno překáží, protože je objektem. Ono samo je egem.
Přestat překážet jájínkovstvím.
Vzdání se vzdávajícího znamená umožnit rozpuštění jednobodové, již neprchlivé mysli v nedvojnosti. A to je konec cesty, která se celou dobu jen zdála.