najeď (PC) nebo klikni (mob/tab) pro zvětšení
Intuitivní kresba
12,5×9
cm
oboustranně laminovaný karton 400g/m3
rok tvorby 2013
k prodeji v balíčku Intuiček
Esence kresby
„Život z lásky možný je, pranicky a v jednotě“
Výklad díla
Tato výjimečná kartička ukazuje vývoj subjektivní mysli na cestě k pránické výživě.
Pro vizuální zjednodušení jednotlivých částí jsem obrázek prohnal přes grafický filtr.
Fosílie (zkamenělina)
Považuje za pravdu
to, co je mu jako pravda předkládáno, postrádá schopnost kritického
myšlení. Neotřesitelně vidí, že všichni kromě něho mají problémy
a dělají problémy. Kritizuje, ale nedokáže argumentovat v logických
souvislostech.
Typicky vydírá z pozice síly.
Spáč (spící)
Začíná si uvědomovat (přiznává si), že má problémy jako ostatní, ale nehodlá je vytahovat před ostatními, natož s nimi něco dělat. Viní jiné ze svých problémů. Citově vydírá.
Chytrolín (přesvědčovač/sdělovač „pravdy“)
Jednooký mezi
slepými králem. Pohnutí se z pozice spáče je tak velká změna,
že okamžitě vystoupí tendence osobní důležitosti „všechno vím,
všechno znám, od všeho mám klíče“. Jak vidíš na grafice, lež se
tváří učeně, ale má dlouhý nos.
Je schopen vlastního názoru, který mu dává smysl. Myslí si, že má
řešení na vyléčení světa a snaží se ho vnucovat všem, aniž by ho
o to někdo žádal, z čehož je zklamaný.
Stále řeší existenční problémy stylem: jeden horko-těžko vyřeší, dva
přibudou.
Považuje za pravdu to, co si myslí.
Postrádá schopnost kritického myšlení.
Papouškuje vyčtené poznatky druhých, které začal nasávat po nějakém
vlastním mikrozážitku.
Neunese kritiku.
Padlý
člověk se základním rozlišováním
Kázání pravdy
vede ke zdánlivému úpadku, který se mnohokrát opakuje, ale nakonec vede
k uvědomění, že ten, kdo hodnotí jsem já, takže problém mám já,
ne ostatní. Tohle je dlouhé a těžké období budování pokory. Nutí
člověka ustoupit od svých dogmatických názorů. Rozpadají se
všeobecně uznávané normy/pravdy jako například „svět je zlý“,
„nejsou peníze“, „musím být takový a makový“ apod. Ať už létal
nebo vykládal, padl a rozpadly se mu všeobecně uznávané „morální“
hodnoty a tím získal osobní kvalitu (čistotu).
Vypěstoval si schopnost kritického myšlení a začíná umožňovat
ostatním mít vlastní názory.
Jde o velmi citlivé období, kdy emocionálně ladění lidé propadají
různým směrům, sektám, drogám, závislostem, náboženství, armádě,
odmítání světa, terorismu, sebenenávisti, ezoterice, duchovnu…
Rytíř (bojovník)
a jeho strach
Člověk s nadprůměrnou schopností rozlišovat
Je
praktický. Má a přijímá odpověnost sám za sebe a dění ve svém
životě. Staví na vlastních zkušenostech. Nenechá si nic nahoukat. Je
přirozeně alternativní. Nikoli trendově.
Je schopen kritického myšlení, ale nekritizuje.
Nemíchá se do problémů ostatních, pokud není přímo osloven.
I když urputně a úspěšně bojuje se svými myšlenkovými konstrukcemi,
z hrudi mu vystupuje strach pochybnosti, zda to dokáže. Je to strach
ze smrti nebo lépe řečeno z nebytí. A jako u ostatních chlívečků je
to mysl, která hraje roli rytíře a která se zároveň bojí čehosi. Jedna
a ta samá síla.
Létavec
Částečné smíření se s faktem, že stvořené jednou zahyne, vede čím dál lehčí mysl ke ztrátě potřeby bojovat sama se sebou.
Je mentálně nad „přízemními věcmi“ a začíná být přitahována světlem. Postupně vrůstá do pojmu jednota. Přestává být „člověkem“.
Tenhle týpek už dokáže, může, ale nemusí papat pránu.
Dál už je to na vyšší dívčí…
Učitel a Soucit
Jsou dvě bytosti. Ptákočlověk (vpravo dole) nese karman učitele a proto sestupuje do nižších úrovní mysli v různých podobách, aby „probíral“ ostatní. Druhou bytostí je Tvář, která soucítí s celým světem mysli a jeho trampotami.
Učitel a Soucit
jsou bytosti, které se mohou zdát z pozice dělníka u pásu jako
„vyšší“ a to potom vede k nesmyslnému klanění a nahánění,
namísto poznání pravdy. Kdo hodnotí vyšší či nižší? Mysl.
Tak jako tak, oba si uvědomují, že pravda je pro mysl neuchopitelná.
Učitel a soucit dělají, co mají bez reptání.
Zářící
Bytost s tak velkou
rozlišovací schopností, že zdánlivě nevyvíjí aktivitu. Prostě je tak,
jak je. V jednotě se vším projeveným. Všeobsahující bublina, která je
sama já-myšlenkou. Já-Jsem. Někdo nebo něco tady přebývá.
Chybí poslední krok, který není krokem, protože krok potřebuje někoho,
kdo krok vykoná. Tento „krok“ nejde graficky ztvárnit. Dokonce i bílé
plátno překáží, protože je objektem. Ono samo je egem.
Přestat překážet jájínkovstvím.
Vzdání se vzdávajícího znamená umožnit rozpuštění jednobodové,
již neprchlivé mysli v nedvojnosti. A to je konec cesty, která se celou
dobu jen zdála.
