<( předchozí ) … ( další obraz )>
najeď (PC) nebo klikni (mob/tab) pro zvětšení
noční foto
Intuitivní malba s plastikou
v noci svítící (fotoluminiscenční), lakovaná
akryl na plátně 50×50 cm
rok tvorby 2019
Esence malby
„Cti otce svého i matku svou“
Vstupní výklad díla
Na obraze vidíme hlavu Buddhy (C-D/1–2), ze které „vytékají“ proudy (A-B-C-D/1) objektů = světů, bytostí a věcí. Uspořádání objektů není náhodné a jako celek vyobrazují tělo Buddhy (A-B-C-D/1–2–3–4).
V pravé části je vykreslena evoluce lidské mysli (D/4–3–2) od zárodku, přes masitá dobrodružství až ke kokonu, z něhož vylíhnutím vstupuje mysl do fáze sjednocení se s myslí Buddhy (intuicí/sattvou).
V růstu mysli pomáhají „dobré“ a „zlé“ síly z „dobrých“ a „zlých“ světů a „dobrými“ a „zlými“ bytostmi (A-B-C/3–4). Dokud subjektivní mysl vnímá před-stavy dobra a zla, je nucena objevovat se ve tvaru, růst a zanikat, aby se mohlo opět objevit v dalším tvaru. Jinými slovy, jedinec si nese následky svých činů a rozhodnutí.
V tomto případě jde o malý zázrak, protože hlava promlouvá k individualitě (D/2) o zamýšleném plánu pro ni (B-C/2):
„Miluj otce svého
i matku svou (B/2). To je poslání pro život, který jsem ti vdechl.
A ačkoli se tobě může zdát být zprvu malým, nezapomínej na všechny
světy, bytosti a věci, že i oni jsou mým tělem stejně jako ty a tví
rodiče. Všechno má řád. Bez nich bys neměl kde žít a bez tebe by
bylo prázdnoty.“
„Zři se v mé mysli, která je jediná a stále dává.“
„Býval jsi opicí a koutkem oka, když do zrcadla pohlédneš, je zřejmé, že tak je a chceš se hádat?“
„Zapomeň a buď
rád za vše, co máš. Jsi spředen z vláken vděčnosti, jen to
nevíš.
Co vidíš jsi ty.
Co myslíš, jsi ty.
Co cítíš, jsi ty.
Jak mohou být od tebe odděleni?“
„Zři se v mé mysli a seznáš, že jsi mnou.“
„Milovat rodiče znamená milovat sebe a miluješ-li sebe, miluješ i mne.“
„Nakonec ustup
od před-stav o sobě, mně i lásce.
Zbude Jsem a myšlenka se tě nedotkne.“
