<( předchozí ) … ( další obraz )>
najeď (PC) nebo klikni (mob/tab) pro zvětšení
v noci…
Intuitivní malba s plastikou
v noci svítící (fotoluminiscenční), perleťová, lakovaná
akryl na plátně 50×50 cm
rok tvorby 2019
Esence malby
„V pavoučí síti“
Výklad díla
Vpravo dole supí vejce (1) V něm sedí ženská postava přeplněná hněvem (2) a pozor !!!zády k obrazu (obraz reprezentuje vnější svět)!!! Navíc v sobě stvořila a pěstuje vetřelce/zlomyslnou představu o sobě (3). Tohle je kritické místo, protože to stvoření už leze ven.
Rozum, který odmítl život a považuje se za něco zkaženého, udělá buď velký průser, nebo se osvobodí.
Toto je centrální téma obrazu – ve třetím sektoru (vpravo dole), kde vládne rozum. Intuitivní tendence v instinktivní části mysli. Postava je jako moucha, zachycená v pavoučí síti. Buď sebere dostatek sil, zdemoluje síť a ulétne, nebo to vzdá a zhasne. Vše jsou představy. Není síť a není moucha.
Kdo se bojí kritiky z vnějšku, obvykle kritizuje sebe i ostatní.
Zbytek obrazu ukazuje hromadu zkušeností z minula, kterých tahle holka má až až, a které ji podvědomě utlačují pozornost. Mizerné vějičky a pozlátka, bez kterých by to ale nešlo. Jak jinak by se mohl zrodit vetřelec?
Zástupy inkarnací (9) propadající rovinami mysli do současné individuality; vzpomínka na překonání časovosti (7); egyptská bohyně (8) a podobné nesmysly… to vše není nic proti skutečnosti, pro mysl ukryté za namodralým obláčkem dýmu (0).
Mezi vejcem (1) a světlem (0) sedí hořící sup (4).
Sup hlídá vejce a v tomto případě je ideálním vyobrazením bohyně Kálí. Ona hýbe myslí. Ona je intelektem, který z vejce sosá a zároveň vejce vyživuje.
Sup/intelekt nese v těle i na zádech všechny světy, kde může řádit. Rád se roztahuje.
V jeho těle vidíme procesy znovuzrození ve světě jako je tento. Všímáme si zaujímání různých forem. Spermií, které nesou individualizované vědomí dolů do dalšího života. Těžkých i lehkých těl a v neposlední řadě smrtky, která uzavírá malý kruh, aby začal další. Kontrolní otázka: Co bije v hrudi supa?
Neuhasitelné plameny (5) na hlavě supa symbolizují boj s mužským principem. Ten dalece přesahuje mužské tělo a mužské potřeby. Když muž překoná sám sebe, přeskočí ženskou dynamiku a zůstane pouze princip. A mužským principem vesmíru je lehkost ticha. Takže obraz ukazuje na boj s muži a zároveň s nekonajícím tichem.
V plamenech stojí postava (6), která ukazuje ven z obrazu a vysloveně řve: „Táhni! Tady už nemáš co dělat!“ …tím myslí: „Na co čekáš? Už dávno jsi mohla překonat svět.“ Ale nemohla. Všechno má svůj řád. Mno, naložila si toho holka dost :D
Překonání karmy (pracovního programu individuality) je dřina. Vlevo nahoře si všímáme plazící se postavy (10 vlevo). Plazí se ke strmé skále/vysílači (10 vpravo) s nedosažitelným vrcholem oproti vrcholům v realitách níže.
Nejde o dřinu, ale o pokoru. A pokora je pro neustále žvatlající mysl velká dřina. Ustoupit osobností, názory, zkušenostmi a nechat se pohltit, znamená odevzdat se tomu, co mysl nezná, protože jsemství není objektem.
Nikdo neříkal, že to
bude lehké.
Když zamítáš svět, můžeš zamítnout i osobnost a její názory.
I toho, co zamítá. Co zbude, ve skutečnosti jsi.
