<( předchozí ) … ( další obraz )>
najeď (PC) nebo klikni (mob/tab) pro zvětšení
noční originál je běžně nefotitelný
Intuitivní malba s plastikou
v noci svítící (fotoluminiscenční), lakovaná
akryl na plátně 50×50 cm
rok tvorby 2018
Esence malby
„Chlap tvrdé,
ale křehké srdce má.
Když pukne, žije dál, ale žena tratí.
Chovej v úctě srdce muže a pak dobře tobě bude.“
Výklad díla
Muž a žena, kteří kráčí v časoprostoru společnou cestou, ať už je délka dobrodružství jakákoli, jsou, chtě-nechtě, nuceni hrát své role. Když muž je tanečníkem a žena ozdobou/květinou, pak je to život nádherný, plný milosti a porozumění.
Proč? Protože muž, jako geneticky instinktivní/tupý princip, je ve vztahu nucen postoupit do pohybu/dynamiky. A to je růst. Žena, jako představitelka pohybu ve světě, je ve vztahu nucena utišit se v inteligenci života. A to je růst.
Kam oba rostou? Do intuice. Sattvického/čistého/lehkého soužití v bytí, kde se oba vzdávají sobě a mizí sobectví. Na prahu domova (Sebe Sama) jsou si rovni.
Ale jak známo, mnoho mužů netančí a mnoho žen neumí být tichou krásou a nechat se unášet. Nejsou pokorní a snaží se upravit druhého k vlastní potřebě. Po dobrém či po zlém? Co na tom záleží. Muž v sobě táhne zástupy otců dravců a žena stádo matek klevetnic. Je to břímě osobní a veliké. Žádný vítěz, jen poražení.
Nevadí, už tolikrát se sešli a dál se budou scházet, dokud se mysl neroztaví.
Není svobodného muže, dokud loví a není mírumilovné ženy, dokud brebentí.
Centrálním tématem obrazu je snaha ženy upravit muže skrze srdce (emočně), aniž by respektovala jeho logickou (tvrdou) část osobnosti. Hlava a srdce spolupracují, když jsou v rovnováze. Tlakem na jedno, vychyluji druhé.
žena a srdce muže
Citově tlačit na muže je očividně rodinná dovednost, protože na vše dohlíží maminka/babička.
ženské programy rodové linie
A muž pod vahou nejistoty (fialová barva) hořeká.
muž
Růžový odstín fialové barvy napovídá, že se na první pohled nemusí jednat o úmysly zlé, ale výsledek je vypovídající. Žilnaté srdce plné napětí nevydrží dlouho. Ono se na ženu nezlobí. Jen tomu všemu nerozumí. Vždyť ona je taková… jaká vlastně je? Kdy poprvé a v jaké souvislosti se objevily její problémy?
Další objekty na plátně a jejich vztahy jsou otázkou asociativních háčků majitelky obrazu. Jak už to u obrazů z mých rukou bývá, jakmile se upraví vnitřní postoj, začne se měnit i obraz. Vystoupí celou dobu zdánlivě nejasná varianta spokojeného tanečního páru.
Oba jsou spokojení. Paráda :o) a život jde dál.
