NA PRODEJ
najeď (PC) nebo klikni (mob/tab) pro zvětšení
Intuitivní grafické vyjádření písně IMAGINE – Johna Lennona
kolekce BARVY TÓNŮ
v noci svítící (luminiscenční), lakovaný
akryl na plátně 99×49 cm
Plátno bez podrámku k nalepení přímo na zeď, strop, sololitovou desku apod.
rok tvorby 2016
Cena 3 000 Kč / 120 Eur
Výklad díla
V základu malby nalezneš čtyři klíčové prvky.
Iluzi individuality
Černou dámu s hadem ega
Hodujícího supa
a Duchovní pýchu
Iluze individuality (kruh v levém středu)
je zdroj mysli. Kdo to nezná, řekl by, že je to
zdroj všeho zla, ale nemylme se.
Kdyby nebylo sebevědomé existence, která přijala představu tvaru, nebylo by
mysli. A kdyby nebylo mysli, nic by se tu nedělo. Dokonalá nuda, až na
půdu.
Všimni si, kam hledí sedící postava uvnitř zlatého kruhu. Do svého
zdroje.
Ať se děje kolem cokoli, ona je neustále podvědomě přitahována do bodu
svého původu.
Ač sama neskutečná, umožňuje zrodit se mysli,
která myslí myšlenky a útočí na vysněné smysly. Těm barvám, zvukům a
vzrušení se těžko odolává. A tak má představa individuality možnost
zachytit se pozorností objektu a jeho prožívat do plného nabažení.
Kolik objektů ještě zbývá?
Dáma v černé róbě (pravý střed)
Black lady – je metaforické vyjádření
intelektuální části mysli.
Ona drží v rukou nástroj – hada, který děsí nebo vábí individuální
pozornost do světa chtíčů a hodnocení.
Jakmile je pozornost vytažena z bezpečného kruhu bez rušivých myšlenek,
začne se individualita naplno prožívat a strádá.
Kdo je z kola ven, dostává rány. A čím víc boulí, tím méně je zdroj
vidět.
Z druhé strany, čím víc boulí, tím více zkušeností a od určité
chvíle (naplnění) tím větší schopnost odolávat.
Vnějšího světa se člověk musí přežrat. Mysl se přežírá svými
výplody.
Když rány přestanou vadit, otoky zmizí a je
možné opět se podívat do zrcadla a zřít se tak, jak skutečně jsme.
Když mysl hledá sama sebe, nalezne prd. Ale to trvá, takže
nepřeskakujme.
Zajímavostí je, že dáma v černém má
světlou hlavu. Ona není zlá. Nemůže ublížit. Není komu.
Je jen roztahovačná. Dokud ji krmíš, zastiňuje svým hábitem celé
plátno.
Hodující sup na hromadě mršin (vpravo)
„Mršiny“ jsou produkty žvatlající mysli
přijaté individualitou za subjektivní pravdu. To je instinkt. Sup mysli je
přežraný tupec.
Je tak nacpaný těžkými bláboly, že není schopen roztáhnout křídla a
zvednout zadek z tlející hromady.
Ale pozor, zobák má ostrý jak břitvu.
Pravá část obrazu je pro tebe vynikající příležitost asociativně odhalit, jaká dogmata tě táhnou k nemocem, které tě obtěžují. Uvědoměním a odkopnutím blábolů, tzn. změnou úhlu pohledu na základě rozlišování, ne-moc odpadá.
„Kdo nemá rozlišování, dělá hlouposti.“ (Rudolf Skarnitzl)
Maska duchovní pýchy (vlevo)
V rozbouřeném světě forem nalézáme
i zdánlivě světlé stránky projevu – „maska duchovnosti“.
Jak lehce vypadá, jemné a vyladěné barvy. Ale ale, co je tohle? Podívej se
zblízka. Povýšenecký výraz v zavrhujícím výkřiku na všechny
materiální ovce. Je toto svoboda? Je to vnitřní mír? Takhle vypadá
zbožné přání nevědomého sebe sama o celosvětovém míru.
Poznáním sebe sama všechny války ustanou.
Kvalitu duchovnosti nelze popsat, protože nemá tvar a jméno. Z toho, co nemá jméno a tvar (je nedvojné) vystupuje forma (jednota a dualita). Pak je očividné, že vše projevené, je samo sebou duchovní.
Starosti o duchovnost jsou věcí černé dámy.
Shrnutí
Malba Imagine ukazuje, jak mysl donekonečna hledá něco, co sama svým hledáním zakrývá.
Tlačení ostatních k hledání míru znamená
upevňování své a jejich pozornosti na představě, že je něco
v nepořádku.
A jak je známo (a z obrazu vidno), kde mám pozornost, to prožívám.
Ať tak či onak, intuitivní malba Imagine je příjemná, uvolňující, sebepoznávací.
Není kam spěchat, protože čas a hodnocení jsou
jen iluze mysli.
Říkáme moje mysl, ale kdo nebo čím jsme pak my?
Kdo, kdy, kde jsem já?
Necpi se ostatním do života. Poznej sebe sama a překonáš všechny představy o válkách.
V první řadě jsi. A až pak jsi zdrojem svých představ.
Je úplně jedno, zda to jsou představy o jednotě nebo dualitě. Představuj si, co chceš. Pokud je tu objekt, který má potřebu představovat si, pak je jedno, kde se nachází.
Buď tam, kde chceš být.
Všechno je v pořádku.
