Intuitivní malba Milost Jediného

article346.jpg  

Název: Milost Jediného
Kolekce: Ramana
Účel: zostření pozornosti a zklidnění mysli

Rok: 2016
Akryl na plátně 50×50 cm

Příslušenství: návod pro práci s obrazem

  
     

Autorský výklad intuitivní malby

Intuitivní malba Milost Jediného je prvním dílem z kolekce Ramana. Tato kolekce je svým způsobem testovací, protože Ramana byl realizovanou bytostí (bez ega) a proto se nabízí otázka, co se může malovat, když dokonalost je v nedvojnosti čili v neformě. Jak uvidíš v postřehu majitelky (níže), schopnost/akor­d/výsledek daleko přesáhla zvídavost.

Uprostřed obrazu vidíš takzvanou srdeční dutinu. Tečka ve středu níže je zahalovací schopnost svrchovaného.

V srdeční dutině je usádlena já-myšlenka. Já myšlenka, jako původce mysli, s jasnou prudkostí vystupuje z iluze jednoty do iluze dvojnosti – světa forem, který sama (díky nevědomosti o sobě samé) vytváří.

Mysl vystupuje z nedvojnosti (átmanu) a jak vidíš, od jejího prvního kroku je v područí manželského svazku dynamiky kundaliny (drak nebo had vpravo) a individuální formy těla/schránky, která je osazena smysly, skrze které vnímá svět. Individuální forma těla dokáže nabývat stavu od supertemného až po superzářivý. Záleží na aktuální hře.

Já-myšlenka – kořen ega – kořen mysli je první osobou. Mysl se úzkostlivě chytá jakékoli formy těla. Tělo je druhá osoba.
Jakmile se mysl chytne těla, je na koni a sama omezená, roztáčí se dynamikou ženské energie v samsáře – v opakovaných zrodech, které se odehrávají ve vnějších objektech třetích osob. Jakmile „ztratí“ jednu formu, chápe se další, jak to například známe ze snění. Mysli jde jen o to, aby přežila.

Pokud jsem já a moje tělo, první a druhá osoba, pak logicky musí existovat něco mimo mě. Třetí osoby. Iluzorní svět, plný iluzorních objektů, iluzorní duše a iluze boha (o bohu ve tvaru). Třetí osoby můžeš najít v obraze za pomyslnou hranicí zrozených gun (přírodních sil): (tamas-instinkt, tupost, tma / radžas – intelekt, dynamika / sattva – intuice, lehkost, inteligence).

Když se podíváš na barvy, odstíny a tvarové detaily, zřetelně odhalíš, že malba zrcadlí úrovně vyšších a nižších světů, dynamiku stvoření. Je to jako hra Člověče nezlob se. Mysl může prožívat cokoli, co si dokáže představit a tvořivou silou vyrobit/projevit. Vynikající iluzí je vyjadřování lásky spojením mužského a ženského principu (nahoře uprostřed), která nás (individuality) jen dále zaplétá ve hře života.

V rozích obrazů najdeš brány do dalších světů/vesmírů/di­menzí, které mysl vytváří. Dokážeš-li spočítat, kolik je jedna brambora plus jedna brambora, pak ti bude jasné, jak daleko jsou ezoterické pravdy a dogmata od první osoby. Nebýt já myšlenky (první osoby), neexistovala by iluze druhé a třetích osob/objektů. Přirozeností mysli je hledat pravdu v třetích osobách a proto můžeme pozorovat krásy a utrpení světů a životů dokud se toho koukání a prožívání se nenabažíme dosytosti.

Přes všechno projevené a vyobrazené, co je naše pravá podstata? Co je pravda? Kdyby nebylo já-myšlenky, nevystoupila by mysl a potom ani svět a jeho objekty. Odkud se bere to já?

Co mysl stvořila, to si vezme zpět, to zanikne. Stejně jako sama mysl. Co je ale nestvořeným zdrojem?

Pochopením obrazu získáš odpověď na věčnou otázku: „Jak mohu poznat sebe sama/zdroj/nes­tvořené/prapod­statu všeho?“

A už samo položení této otázky, stejně jako otázek: "Kdo jsem? Kdy jsem? Odkud jsem? Proč tu jsem? je milostí.

luky

Pozn.: Vnímáš-li lehkost a blahodárné působení skrze zklidňování mysli a naplňování mírem, pak věř, že už nemusíš přemýšlet a analyzovat. Už to je.


Osobní postřehy majitelky

Co pro mě znamená obraz Milost jediného

Obraz jsem sledovala, jak vzniká od počátku na facebooku. Líbil se mi od začátku. Nedá se říci líbil, jako jiné běžné obrazy, protože obrazy kreslené intuitivní kresbou září na rozdíl od těch uměleckých obrazů v galeriích, které jsou proti nim mrtvé. Obraz jsem ani nebyla schopna pitvat detailně, co která část znamená. Vnímala jsem ho jen jako celek, tak silně na mě působil.

Už když byl obraz skoro hotový, stáhla jsem si jeho fotku do tabletu, protože na mě zářil velmi pozitivně. Co to je pozitivně – to je těžko říct. Jakoby mě zastavoval myšlení, zklidňoval, probouzel vědomí sebe sama a sebepoznání. Prostě jsem zase pocítila své já. Umožňuje mi být sama sebou.

Rozšířené stavy vědomí díky tomu ovšem nevydržím vnímat dlouho a upadám zpět do zajetých kolejí všelijakých zvyků a myšlenek, pochyb, otázek, třeba jak to, že to tak působí?

O poznání Já se zajímám už dlouho, ale tak nějak bezvýsledně. Obraz mě vrátil do aktivní touhy po poznání a do meditací na otázku: „Kdo jsem já?“ a „Jak se mi to týká?“

Zažila jsem skutečně nové zajímavé postoje k sobě samotné, ke svému tělu a světu a myšlenkám a to nejen při meditaci, ale třeba i při běžné domácí práci. Z ničeho nic to přijde a pak zase odejde - bohužel. Stejně to ještě není ono, jsou to takové náhledy k celistvějšímu klidnému vnímání světa bez připoutanosti, závislosti, vnímání míru, klidu, souznění se vším.

Taky jsem zažila stavy praktické a to to, že se meditací na já dá vyléčit ze všelijakých chorob a taky žití trvalé v já prakticky asi vypadá tak, že nemusíte ani jíst ani spát a tedy je to ten přechod na pránu.

Co se děje s kundalíny silou a čakrami, je otázka. Dostala jsem se do nějakých stavů všelijakých pocitů tělesných a ty mně taky hodně připomněly zážitky z dětství, kdy člověk zažíval po únavě a při horečce něco podobného, ale nevěděl, která bije. Teď když má člověk něco načteno od mystiků a jogínů (E. Tomáš, E. Tolle, Mahešverananda, Blavatská, Angelus Silesius, atd.), tak ví aspoň myšlenkově, co ho čeká a kam to směřuje, ale praxe není tak jednoduchá.

Originál obrazu mám teď doma a ráda bych našla někoho, na koho působí stejně, nějakou takovou spřízněnou duši.

Po čase asi 3 týdny se člověk změní, takže se dá říct, že to působení není už tak silné jako dřív, přesto ho pořád pitvat nechci a když upadnu zpět do propasti konzumního žití ve hmotě, tak mě zase vzpamatuje. Zase mi dodá energii a doufám, časem se pomocí meditací vylepším zdravotně, povahově, schopnostmi psychickými i duševními a budu schopná zrealizovat to, co bude správný. Doufám, že teď po letech dojdu k nějaké kvalitativní změně na sobě k tomu absolutnímu poznání. Rozhodně tenhle způsob poznání dává opravdový smysl života a velmi ho zkvalitní.

Věra D.