Staňte se neandrtálcem

article297.jpg

Staňte se neandrtálcem


Článek z archivu českého Klubu Psychotroniky a UFO, badatelské organizace, zabývající se anomálními jevy.
FAKTA-X – AUTOMATICKÁ KRESBA


Většinou platí, že člověk doma není prorokem. Stává se to zvláště v Čechách velice často. Vždyť muže, který měl koncem minulého roku v Praze výstavu, široká veřejnost nezná ani jako malíře, ani jako diagnostika. Jde o Karla Kožíška z Brna, malíře, který od roku 1986 spolupracoval s psychoenerge­tickou laboratoří a pod vedením primáře MUDr. L. Olivy z Hustopečí předvedl to, co lidem stále vrtá hlavou — diagnózu na dálku.

Nejdříve podle vzorků písma, což mnozí odmítali a tvrdili, že jde o vynikající grafologický výkon, i když se pan Kožíšek grafologu nezabýval. Další pokusy se tedy konaly se vzorky vlasů. To už oponenti uznali, že nejde o grafologii. Pan Kožíšek dostával vzorky vlasů pacientů označené pouze číslem a pomocí automatické kresby stanovil diagnózu. Doktor Oliva byl překvapen a nakonec v roce 1990 mohla psychoenergetická laboratoř zveřejnit výsledky, které na kongresech v Pekingu. Sao Paulu a Budapešti vzbudily rozruch. Hrnula se pozvání z ciziny a v oblasti mentální diagnostiky je dnes ve světě Karel Kožíšek pojmem.

Jeho cesta k automatické diagnostické kresbě nebyla vůbec snadná. Malovat začal teprve ve třiceti letech a protože byl talentovaný, byl často oceňován. „Později mne ty pochvaly přiváděly k šílenství, protože jsem uměl jen to, co každý talentovaný malíř, ale to mne neuspokojovalo,„' říká Karel Kožíšek. K automatické kresbě se propracoval po patnácti letech, ale vůbec mu nešlo o diagnostiku, ale o historii. Podle předmětů nalezených ve vykopávkách vytvářel kresby lidí, kteří věc nosili nebo vytvořili. Tak například vzniklá i kresba tvůrce Věstonické Venuše. Archeologové nevěřili, proto se Kožíšek obrátil na dr. Olivu, neboť diagnostické kresby jsou snadněji ověřitelné. Automatická kresba s akademickou nijak nesouvisí. Naopak Karel Kožíšek musel odhodit všechny teorie malby a kresby, které poznal, a vrátit se ke kresbě dětské, která je naivní. Sám říká: „Kdybych to měl říci naplno, je třeba se ztotožnit s neandrtálským člověkem v jeskyni a dát do toho čistotu ducha, nebo chcete-li, naivitu.“ (exi)

Obr. Syn Boží v autentické kresbě Karla Kožíška