Sankhapraksalana - šanka

Šankhapraksalana neboli šanka, je alfou a omegou všech očist. Dokud nebudeme mít čistý trávicí trakt, nemá smysl se pouštět do žádných větších akcí, neboť organizmus se v první řadě snaží o očistu střeva a pak se nám může stát, že např. při pokusu rozpustit usazeniny v kloubech dojde k masivnímu rozpuštění jedů ve střevě a tím i otravě organizmu.

Proč se vědomě čistit? Protože konzumentským způsobem života nedovolujeme tělu, aby se čistilo automaticky, v souladu s biorytmy přírody. Nemá smysl tu vypisovat nějaká moudra, pokud vás to zajímá, hezky o tom píše doktorka Vilma Partyková ve svých knihách. Zjednodušeně, každý tělesný orgán má během 24ř hodin 2 hodiny kdy je v energetické špičce a čistí se a 2 hodiny kdy je v energetickém minimu a odpočívá, zatímco potřebná energie je převedena do jiných orgánů, které se v tu dobu mají čistit. Toto je přirozený proces, jenže: Protože se stravujeme neustále a neukázněně, dochází v našem organizmu k tomu, že žaludek je stále nacpaný, nezvládá řádně trávit, protože chudák neví, jaké látky má vyplavovat dřív. Navíc tím, že se tak snaží, odebírá veškerou energii jiným orgánům, tudíž ostatní orgány nemají sílu se čistit!!! A kde by jí taky vzaly, když od žaludku k zadnici je nasáčkovaná fronta nestrávených, zahnívajících sraček. Jak z toho jančí játra, slinivka, tenké a tlusté střevo, to cítíte sami na sobě každý den. Nebo spíš už ani necítíte, protože jste tak otupělí, že své foukací problémy a choroby berete jako normální, přiměřené věku. Zkuste si udělat třídenní půst a začnete vnímat věci, které jste naposled vnímali jako malé děti.

Zkráceně, vzhledem k naší stravovací nekázni si žádný orgán v těle nemá šanci odpočinout. Každý orgán se snaží za každou cenu zbavit sraček a hlenů do něj vnesených. A kde se ty hleny usazují? Všude a ve všech možných formách. Orgány samotné, žíly, klouby, trubky, kolečka. Když to nejde ven, musí se to uložit uvnitř. Čím víc toho na nějakém místě je, tím víc nám to překáží a bolí. Tupá logika „zabíjet“ tyto bolesti chemikáliemi z lékáren, způsobí jen kupení dalšího bordelu na již vytvořených nánosech. NIČEMU, CO JE PRŮMYSLOVĚ VYRÁBĚNO VE VELKÉM, SE NEDÁ VĚŘIT A DO NAŠEHO ORGANIZMU NEPATŘÍ. A TO NEJEN LÉKY, ALE I JAKÉKOLI POTRAVINY Z VELKOPRODUKCE A VELKOVÝROB!!! Copak asi bude v jogurtu, který má trvanlivost větší než týden…standardně měsíce? V lepším případě to bude mrtvá hmota, v horším mrtvá a ještě nasypaná chemickým bordelem. Jen kuchyňská sůl (což je mimochodem jeden z bílých jedů), obohacená jodem je vysloveně k smíchu. Kdepak se ten jod vzal? Je to průmyslově vyrobená sračka, která má na organizmus naprosto odlišný vliv než jod přírodní, který naleznete třeba v mořských řasách nebo himalájské soli.

Snad se mi podařilo některé z vás inspirovat k dalšímu hledání, protože problematika správného stravování je velmi obsáhlá a přitom tak jednoduchá. Dále doufám, že všichni pochopili úvod k šance, který ještě pro jistotu popíši jednoduchým vzorcem:

míchání nekompatibilních druhů potravin + cpaní se od rána do večera = chátrání těla i ducha

Těla, ve formě zahleňování (tvoření usazenin), průjmů, nadměrného foukání, krkání, bolesti a vnitřního vyhnívání.

Ducha, ve formě projevů ne-mocí na fyzickém těle a záporných emocí (nervozita, žlučovitost, závist…).

Jak na šanku

Co si připravit:

nakoupit nějakou schopnou rýži, která se dá rozvařit do takového skupenství, že když ji strčíte do pusy, tak se rozplyne na jazyku
nakoupit máslo, himalájskou sůl a heřmánkový čaj
připravit hrnec, varnou konvici, naběračku, lžíci, záchod, nějaký jemný toaleťák, sprchu, mýdlo, ručník, olivový olej, kdo trpí zácpou, nebude od věci irigátor v jakékoli formě, nejlepší asi balonkový, který nevím kde sehnat, ale na netu se určitě něco najde, a dále čistící prostředky na WC :DDD

Provedení

Nejlépe je na to vlítnout ráno mezi 0500 – 0700 zimního času, kdy se střevo čistí, pokud to je pro vás špatný čas, do šanky nic nejezte.
Docela důležité je vypít před akcí nějakou vodu, abyste nebyli dehydrovaní – po ránu minimálně půl litru, pak počkat půl hoďky, dokud se nevsákne kam má.
Dostat do sebe co nejrychleji litr a půl vlažné vody s vrchovatou lžíci soli, aby se automaticky spustil defekační proces – tělo je superinteligentní, takže ví, že do sebe dostalo něco, co by mělo jít hned ven, protože je toho moc a je to moc slané, vodu žene rovnou do střeva.
Pokud to přeženete půjde to vrchem, i to je k něčemu dobré, protože se můžete mrknou, co jste vyblinkli a pokud je v tom nějaký humus, pak máte v dolní části žaludku lavor, kde vám zahnívají zbytky potravy, které se nemají šanci dostat do dvanáctníku (dá se toho zbavit pravidelným nuceným zvracením – vamanadhautí).
Pokud máte zácpu, může vám to trvat klidně hodinu (mně to poprvé trvalo 40 minut, než to prošlo a nastartoval jsem sifonový efekt). Dobře pomáhají úklony vstoje do boku a otáčení celého trupu ve stoji rozkročném. Kompletní sadu cviků, která pravděpodobně nebude třeba, naleznete hezky znázorněné na stránce: http://www.jitrnizeme.cz/view.php… Je tu i postup, jak se dělá originální šanka, ale je potřeba technologie, která tisíce let úspěšně „stagnovala“, posunout do vyšších sfér evropského konzumenta :DDD.
Himalájkou sůl doporučuje spousta lidí vč. mě, z čistě z praktického důvodu nezatěžování ledvin sodíkem, kterého máme těžký nadbytek a tudíž se podílí na tvorbě usazenin (brácha měl ve dvaceti letech ledvinovou koliku, protože se cpal od rána do večera brambůrkama …nakonec ty kamínky po požití nějakých roztahovačů naštěstí vyčůral :DDD).
Pokud to dlouho nejde ven, začnete cítit tlak v hlavě…je to z přesolení, tělu se nelíbí, že to nemůže dostat pryč a snaží se, co to dá, aby tekutinu a přebytek minerálů vyčůralo, ale na to prostě nemá…v tom případě je nutné nahodit sifonový efekt irigátorem…půl litru teplé vody zespoda, by mělo stačit úplně v pohodě.
Jakmile se spustí střevní sifon, už vás nic nezastaví. Co do sebe nalejete, vyjde během pár minut ven. Brzy přestanete cítit lehkou bolest hlavy. Jak se mezitím budete kroutit, nebo jestli si uděláte stojku, je na vás. Cílem je začít „kakat“ čistou vodu. Kakat je v úvozovkách, protože to spíš připomíná čůrání zadnicí. Velmi dobrý tip Jardy ze zdravi-az, je snižovat dávky soli, tzn. první litr a půl, vrchovatá lžíce, druhý zarovnaná, třetí, tři čtvrtiny a čtvrtý litr a půl jen půlka. Opravdu důležité je tam nějakou sůl mít, jinak se začne voda ve velkém vstřebávat a pak nevíte, jestli máte dřív čůrat nebo kakat. Tzn. pokud byste pokračovali v prolévání, což už je potom jen rutina, tak udržujte půl lžíce soli na litr a půl vody.
Po každé toaletě si opláchněte zadnici a mázněte olivovým olejem. Toaleťák používejte jen na lehké osušení. Pokud se budete dřít, bude mít další dny na záchodě peklo.
Jakmile spustí sifon, umotejte si litr a půl silného heřmánkového čaje, kterým šanku zakončíte…až se vám bude líbit barva vody, která z vás vychází. U zanesených střev trvá spoustu litrů, než se přestane ve stolici objevovat malé kousky kalu se střevních průhybů nebo jak to nazvat. Je to prostě hnus, co si v sobě skladujeme.
Jakmile skončíte s heřmánkovým čajíkem, nechte vařit loupanou rýži bez soli a nechte jí do úplného rozvaření…musí být totálně na kaši.
Když si myslíte, že už vyšel i heřmánek, nalijte do sebe sklenici vlažné neslané vody a vyvolejte zvracení. Mně to jde psychicky, jinak prsty do krku, jak to všichni jistě znají. Když jsem dělal šanku poprvé, stalo se mi, že jsem měl takový sifon, že jsem do sebe nalil sklenici vody, blinknul jsem na prázdno, když to nešlo, pomačkal jsem si „špuntíky“ na kořeni jazyka, žaludek se 2× přetočil a zase nic nevyšlo. Bylo to nepříjemné, ale sifon to spolehlivě přerušilo. U jiné šanky se mi zase stalo, že jsem lemtal sklenici vody a psychicky jsem vyvolal zvracení dřív, než mi to všechno dojelo do žaludku, což je na prd, ale zajímavý pocit, když jede pití z poloviny krku zpátky.
Pokud se vám tyhle blinkací věci nechtějí dělat, budete si holt muset počkat, až se tělo s přebytkem vody popere samo, takže ještě kakání a hodně čůrání.
Přestaňte pít, počkejte půl hoďky, hoďku a dejte si rýži, která vám jistě sama došla. Do rýže rozpatlejte pětinu kostky kvalitního másla. Žádné margaríny!!!!!, ale ani kvalitní máslo se smetanovým zákysem. Prostě kvalitní obyčejné máslo. S jídlem nespěchejte, pěkně si ho užijte, rýži nechte rozpustit na jazyku. Startovací jídlo a žrací kázeň dalších 24 hodin je naprosto klíčová pro další činnost střeva…mám také vyzkoušeno. Skvělé je dát odpoledne čistý kefír…opět kvalitní, ve složení mléko + bifikultury, nic víc. Na aktimel zapomeňte. Obsahuje přemražené bakterie, které ztratily reprodukční schopnost…dobrý trik, jak udělat z lidí závysláky na předražených kapslích.
Teď už vás čeká jen pořádná sprcha, mytí záchodu, dokoupení toaleťáku a užívání si skvělého pocitu čistého bříška a střevního traktu, s brzkým nárůstem energie. Držím palce.

Pokročilí mohou rýži s máslem nahradit kefírem z tibetských hub, ale pozor! …toto je věc, kterou jsem vymyslel a několikrát otestoval sám na sobě. Osobně vím pouze o dvou osobách, které to zkoušely také a se stejným úspěchem. To však neznamená, že je to cesta vhodná pro každého!

Kefír musí být absolutně prokvašený, tzn. bez laktózy.
Kefír musí být váš, musíte vědět, co v něm je a jak se vyrobil, v případě šanky od nikoho nic neberte, nikomu a ničemu nevěřte, jde o vaše zdraví.
Požít maximálně 1 deci a další decku si dát až přijde hlad.
Kefír požívat vědomě a vnímat, co v těle dělá. Vědomě znamená, že při jídle nebudete čučet na telku, PC, vyřizovat emaily, telefonovat nebo někomu něco vysvětlovat. Je to okamžik pouze pro vás. Teď a tady.
Do druhého dne pít pouze reverzku nebo destilku.
Pokud jste zanesení, připravte se v následujících 24řech hodinách na řádný očistec. Může vás začít bolet hlava z přemíry vyloučených toxinů, žaludek, můžete procházet různými změnami obrovského zesílení smyslů a naopak velkým útlumem, oranžová moč značí silný detox (takovou barvu mívá moč až kolem pátého dne půstu).
Svému tělu pomůžete, když si uděláte během dne alespoň dvě procházky a následující ráno další.

Hodně štěstí.

luky