2021
Příprava terapeutických a arteterapeutických projektů
Přiznávám, že jsem se tento rok webovkám nevěnoval.
The Secret Ingredient
is
JŮŮŮ
z mých rukou
O obrazech a grafikách
formou otázek a odpovědí
Jak tvé obrazy vznikají?
intuitivně
To by mohl říct každý
ano
Kde bereš inspiraci?
Nikde, vše je hotové, věci jsou, jak jsou.
U tvorby z mých rukou není vize ani představy. Ani o výsledku, ani o osobě pro kterou tvořím. Kdyby tomu tak nebylo, vytvářel bych intelektuální kalkulace nebo domněnky, anebo instinktivní strachy či obavy.
Intuice se nedomnívá, protože sama je souhrnem všech otázek a odpovědí. Nic nechce a je k dispozici každému, kdo je ochotný vzdát se svých názorů. Ta část mysli, která se domnívá, je intelekt, protože ví málo, a z toho mála dokáže poskládat hromadu nesmyslů. Přirozeností intelektu je dynamika (generování a roztahování představ). Přirozeností intuice je lehkost.
Co to znamená tvorba bez představ?
Když ruce tvoří, osobnost nepřekáží.
Jednoduše řečeno je to tvorba bez strachů, obav z výsledku a očekávání. Není přítomno přesvědčení o tom, co má na obraze být nebo jak bude tvorba probíhat. Není tu přesvědčení o mně ani o budoucím majiteli. I kdyby to byl nejlepší kamarád, tak ho v tu chvíli neznám. Před zahájením se (intelektuálně) rozhodnu pro cíl a vím, že obraz je už hotový v nejdokonalejší variantě pro adresáta.
O zbytek se postará intuitivní část mysli. Proces, barvy a výsledek jsou pro mě jedno velké překvapení.
Takže tvoříš v transu?
Ne, žádný trans, ani napojování, připojování nebo odpojování. Nehledej v tom ezoterické kejkle nebo nějakou složitost. Je to odevzdanost. Maluji při plném vědomí, jen bez myšlenek směřujících k obrazu. Proto se děje, co má. Není tam cesta, jen ideální cíl.
To zní nemožně. Jak můžeš něco vytvořit bez myšlení na to, co děláš?
Pro tebe to může (zatím) znít nemožně, protože nejsi ochoten/ochotna vzdát se iluze kontroly.
Takové vzdání se také není hned. Pročti si v harmonogramu moje aktivity do roku 2010. To byla příprava. 30 let zdánlivé temnoty. Základem je, se co nejvíc v životě vydovádět. Když už není co poznávat, intelekt zavře pusu.
Pořád to nechápu...
Podívej, je možné něco vytvořit bez mysli?
...ne
Správně. Protože to, co tvoří (co má schopnost před-stavovat si) a je schopno vnímat stvořené objekty (před-stavy), je mysl.
A je možné tvořit bez strachů a představ o sobě nebo osobě, pro kterou tvoříš?
Asi ano, ale nedokážu si představit, že bych něco takového zvládl(a).
No vidíš, ty jsi nadprůměrný(á) v jiné činnosti, třeba vyrábíš židle. A mojí přirozeností je zase intuitivní tvorba. Když budu potřebovat židli, objednám si ji od tebe a když ty budeš chtít svůj originální autoportrét a nahlédnout do hlubin své mysli, tak si objednáš malbu ode mě.
Svět se točí dál a všechno je v pořádku.
Kde ses to naučil?
Nikde. Rozvinul jsem to, o čem ostatní jen mluví. Spousta lidí, obvykle po nějakém kurzu, o sobě tvrdí, že tvoří intuitivně, ale když se na díla podíváš, je jedno jako druhé. Díla odrážejí jejich myšlenkové struktury, ze kterých nehodlají ustoupit. Například, když jsou přesvědčeni, že malováním sluníček zachrání svět, pak se jim všude malují sluníčka a tvrdí, že jim to jde samo, takže to musí být intuice. Jenže to není intuice, to je automatika/návyk. Jako když myješ nádobí a nevnímáš to. Stejné ruce mydlí stejnou houbičkou, stejným způsobem, stejné nádobí a odkládá ho na stejné místo. To je instinktivní (tupá) aktivita, to jsme úplně jinde. Ale není to špatně, jen je to něco jiného.
Díla z mých rukou nemají jednotný styl. U některých obrazů se tvoří souvislé křivky, u jiných se tečkuje a podobně. Některé obrazy jsou složité a propracované, jiné jak od malého dítěte.
Když se například podíváš na Ideální malbu pro Marušku, která má mimochodem esenci „Čas a Ryzí Štěstí nejsou sourozenci. Čas se zrodil ve Štěstí.“, tak vidíš, že paní, které je přes 80 let, má obraz, jako malé dítě.
A když se podíváš například na holčičku Beátku, která má esenci „Zázraky se nekonají. Jsi to ty! ... Nezapomínej na Sebe“, tak je to komplikovaný obraz ženství a potřeby nápravy světa.
Dokud není hotovo, je každé dílo jedním velkým otazníkem.
Možná stojí za zmínku osvětlit 9 způsobů, jakými mysl může tvořit.
Ukážu to na Zrcadlové malbě, kde uvidíš, jak na složkách mysli
INSTINKTU (tuposti), INTELEKTU (dynamice) a INTUICE (čistotě)
působí pozornostní tendence
tíže (tahu dolů), šíře (roztahovačnosti), lehkosti (tahu vzhůru).
Kde se bere Esence díla/Klíč k dílu?
Samovolně vyplyne během tvorby
Jak dlouho trvá vytvořit jeden obraz?
Hodiny až týdny podle velikosti. Obraz 50x50 centimetrů od první čáry do poslední vrstvy laku bez zasychacích pauz, trvá průměrně 6 hodin. S prosycháním vrstev průměrně 14 dnů. Obraz s plastikou trvá o týden déle.
Jaké používáš barvy?
Maluji akrylem. Od roku 2019 používám profesionální galerijní barvy. Reliéf u obrazů s plastikou je také akryl, který po vytvrzení šepsuji a dál pokračuji standardně. Výhodou akrylu je rychlost zasychání, takže se dá zalakovaný obraz nejpozději do měsíce odevzdat majiteli. Z kolika a jakých vrstev se obraz skládá, můžeš vidět na schématu. Vidíš, že dokončit malbu není zase taková legrace.
Jak to, že tvé obrazy v noci svítí?
Před závěrečným lakováním obrazu přidávám ještě fotoluminiscenční vrstvu s průmyslovým pigmentem, který po nabití vydrží svítit celou noc. Je to něco jako druhý zjednodušený obraz. Jeden ve dne, druhý v noci. Ale pokud půjde obraz třeba do ložnice, pak v noci svítit nemusí. Stačí říct.
Jaký používáš lak?
Opět průmyslový, voděodolný, netoxický s certifikací na dětské hračky, takže se dá i bezpečně olíznout. Po dvojitém lakování je obraz teoreticky nezničitelný. Lak ho vypne, zesílí, rozjasní barvy a poskytne obrazu větší optickou hloubku.
Už jsi měl výstavu?
Vystavoval jsem několikrát jak enkaustiku, tak akrylovou malbu, ale je potřeba si uvědomit, že mojí prioritou je tvorba na zakázku. Dokončené dílo putuje rovnou k adresátovi. Mno, vlastně mám permanentní minivýstavu u jedné rodinky, která má na stěně obývacího pokoje 5 obrazů. Maminku, tatínka, dvě dcery a pejska. Každý z nich má svůj Ideální obraz na míru a když přijde návštěva, hrají hru. Ať prý návštěvník určí, jaký obraz komu patří. Co vím, tak zatím nikdo neuhodl. Je to zábavné, když tatínek, chlap jako hora a motorkář, má lehce narůžovělý obraz s esencí "Vrať se domů". To málokdo uhodne a on se pak směje: "No vidíš, jak málo mě znáš :o)" Jo, je radost tvořit pro fajn lidi.
...to jsem trochu odbočil od těch výstav.
A je možné osobně si prohlédnout obrazy, které nabízíš ke koupi?
U mě doma. Kdokoli se může po domluvě stavit na kafe.
Když projdeš přes psa, dostaneš se k obrazům :D
Jak hotová malba ke mně doputuje?
V drtivé většině si lidé obraz vyzvedávají osobně. Zejména, jde-li o dárek, protože dárce chce vědět víc o obrazu a o tom, jak vznikal. V každém případě, Esence malby a vstupní výklad jsou k nalezení na stránkách. Když mám cestu kolem, dovezu obraz sám a v poslední řadě tu máme Českou poštu, která sice v reklamě garantuje dodání do druhého dne, ale z naší díry putuje obraz dny tři.
Nedá mi to a ještě jednou se vrátím k dílům. Co je podle tebe největší přednost tvých obrazů?
I po letech, a už to můžu s klidem říct, nepřestávají bavit. Tyhle obrazy se prostě nedají okoukat, protože stejně, jako se vyvíjí mysl majitele, tak se mění úhel pohledu na obraz. Obraz roste s tebou. No není to hustý?
Co si myslíš, že by se namalovalo mně?
To, co potřebuješ. Tajná přísada obrazu jsi ty.
Tvé obrazy jsou zvláštní...
Obrazy jsou odstínově a tvarově složité. Mimochodem proto jsou těžko fotitelné a fotoška na stránkách je tedy poněkud zavádějící. Malba se mění v závislosti na aktuálních světelných podmínkách, úhlu a vzdálenosti očí a v neposlední řadě na emocionálním rozpoložení.
Jsou asociativní a aktivují paměťové háčky. Každé setkání vystupuje z obrazu jiný tvar (aktuální podnět), takže nadčasovost je zaručena. Když namaluješ tulipán, bude to tisíc let pořád stejný tulipán. Hlava pořád vytahuje tulipán, protože ví, že je to tulipán ... prostě nuda. Obrazy z mých rukou mají v sobě nepřeberné množství objektů, včetně onoho tulipánu. A hlava vidí, co zrovna potřebuje. Svým způsobem je to zážitkový obraz.
Takový osobní Tichounký Terapeut.
To je něco, ještě nějaký důvod, proč bych si ho měl(a) pořídit?
Nemusíš, to záleží na tom jestli toužíš mít něco intimního, originálního a zatím cenově dostupného.
A navíc, existuje snad originálnější dárek?
Jak bys náš rozhovor uzavřel?
Dovolil bych si použít citát z české PC hry Mafia z roku 2002:
"Víte, myslim, že důležitý je udržet ve věcech nějakou rovnováhu, nějakou míru, jo rovnováhu, to je lepší … to je to správný slovo, protože ten, kdo chce příliš moc, může ztratit úplně všechno a kdo chce zas od života moc málo, nemusí dostat vůbec nic."
Takže neváhej a jdi do toho
luky
Přiznávám, že jsem se tento rok webovkám nevěnoval.
Vektorová grafika se umí také hýbat. Dá to práci, ale výsledek stojí za to.
Zlepšuji uživatelskou příjemnost a přidávám další.
Tohle je laskomina, kterou hlídá sovička :o)
Minulý rok jsem se na to nedostal, tak uvidíme.
Intimní obrazy si žádají profesionální barvy s luxusním pigmentem. A vyhrály Winsor & Newton Galeria.
Vydávám se s intuitivní vektorovou grafikou do webdesignu 21. století.
Věnuji velkou část pozornosti možnostem .SVG grafiky při tvorbě webů a je to boom. Dají se s ní dělat psí kusy při minimální datové zátěži.
Zjednodušuji, učím se, trénuji...
Vytvářím spojení plovoucí podlahy, rámu, plastiky a fotoluminiscenčního pigmentu.
Jemná, zklidňující, cenově dostupná plastika na plátně větších rozměrů, s čistými liniemi a ještě v noci svítí.
Pomalu doháním kina, kde už běží 4DX.
Zkouším perleť a rozhodně je to další krok, jak vytvořit obraz v obraze v obraze v obraze. Vzhled se mění se světelnými podmínkami a úhly pohledu.
Sice dělám ve vektorech už téměř deset let, ale tohle jsou oficiálně první tři vektorovky ke třem firemním produktům (prémiovým kávovým směsím).
Pouštím se do prvních pěti bílých plastik ke dvaceti odstavcům díla Nan Yar? (Já Kdo?) o sebezkoumání.
Železo, dřevo, hlína, jíl...
Kateřina Komorádová mě požádala o testovací malby k básním Skalám puká hřbet a Noc přivřená láskou
Slíbil jsem, že básně k obrazům nezveřejním. Škoda, protože dohromady jsou schroupatelné vizuály i auditivními jedinci. Kromě Riny, ta to nedala :D
Začínám přidávat do obrazů v noci svítící vrstvu, takže adresát získává dva obrazy v jednom.
Jílová do zahrady. Nese příběh, jak se prababička vtiskla do babičky, ta se vtiskla do maminky, která se vtiskla do dcery. Jak tohle dopadne?
Vzniká univerzální Autoterapeutický obraz, na kterém je možné pochopit, jakým způsobem mysl cestuje sama po sobě. Ukazuje, jak se formuje já-myšlenka, jak se chytá tvaru a vystupuje do svých představ.
Pro patologické meditátory je skvělou meditační pomůckou, která vede k pochopení, že žádná meditace v lotosovém květu není potřeba.
Zkouším v noci svítící mikromalbičky pro pohodové usínání malých dětí, ale v porovnání s osobními malbami nemají význam.
Objevují se první zájemci o velkoformátovou malbu na stěnu.
Od roku 2015 přidávám k malbám Esenciální klíč díla a většinou vstupní výklad malby, později osobních plastik a vektorové grafiky na míru.
Další cesta do sebe.
Začínám se zanořovat do tajů tvoby webových stránek.
Dokončuji 21 her ke 40 kartám, které jsem vytvořil během čtyřicetidenního půstu.
k pohádkám z kraje pod Radyní
Techniku horkého vosku na křídový papír zkouším s Klubem enkaustických žen v Plzni. Mno a zase po svém ... a tak se dostávají díla z mých rukou i na pár výstav. A světe div se, oni se prodávají, ačkoli prodej enkaustiky v ČR moc nefrčí.
Jsou věci, které se běžně nepáchají, protože při nich něco ve vás umře. Ale už se neříká, že jiné se zrodí.
Jen jedna malba může být první a ta byla pro Helenku, neznámou pastýřku ovcí v Českém lese.
Začínám malými formáty do 50 x 40 cm v akrylu a jen čučím, co a jak vzniká.
Většina kamarádů a blízkých mě žádá, abych jim nakreslil obrázek na míru nebo nějaký "kouzelný" na různá témata. Tak kreslím, až se ze mě kouří.
A jiné nesmyslné hrátky s myslí, se mi rozjely hned po tmě a vedly k pochopení, že tohle není ono. Ani pravda, ani lehkost ani svoboda. Jen bláboly mysli. Když začne řádit intelekt, mnoho lidí skončí na práškách, v sanatoriích nebo obojí.
Dosahuji po třetí a naposled hranice workoholismu a setkávám se "náhodou" s pojmem Dunkel terapie
Tisíce pokreslených papírů, čtvrtek, skicáků propiskami, tužkami, pastelkami, úhly, voskovkami, akvarelem, ...
Kreslím při každé příležitosti. Zkouším intuitivně vyjádřit cokoli. Konkrétní objekty nebo jejich vzájemný vztah (působení na sebe). Stromy, květiny, sklenici medu, nemoci u konkrétních osob, příjemné i nepříjemné emoce, lidi, vztahy, budoucnost, minulost, krásná místa, tajemná místa, prostě všechno možné. Prožívám badatelské období tvorby z mých rukou.
Seznamuji se s automatickou kresbou, která mi od začátku nesedí, protože u ní dochází k napojování na kreslený objekt a tak si to dělám po svém. Jelikož jsem nikdy neuměl kreslit ani malovat, nezbývá než tvořit intuitivně. Při intuitivní kresbě nepřekáží vlastní ani cizí osobnost, ani představy, jak by měl výsledek vypadat. Není potřeba se na nic a na nikoho napojovat. Výsledek už je. Stačí se pro něj rozhodnout.
PS: V této době jsem už měl za sebou armádu, zkušenosti s lidskou psychikou při zátěži a jejím vlivem na vnímámí reality ... mrazy, nadmořská výška, dehydratace, spánková deprivace a workoholismus na hranici přežitelnosti těla, ale stále jsem neměl odpověď na smysl života a kdo nebo co ve skutečnosti jsem. Nicméně, když upřímně toužíte po odpovědi, začnou se věci dít. ⇧⇧⇧